Čeští zaměstnavatelé platí příliš vysoké odvody na sociální zabezpečení. Hospodářská komora doporučuje snížení odvodů na průměr členských států EU nebo zemí OECD

HK ČR, 7. září 2021 – Pojistné na sociální zabezpečení odváděné českými zaměstnavateli je po Francii druhé nejvyšší v Evropě. Zatímco například v zemích OECD zaměstnavatelé odvádějí pojistné průměrně okolo 13 % z hrubé mzdy zaměstnanců, v tuzemsku 25 %. Hospodářská komora proto vládě, která vzejde z říjnových voleb, doporučí, aby pojistné zaměstnavatelům snížila na průměr v Evropě.

Ke každé koruně vyplacené mzdy zaměstnanci musí český zaměstnavatel ze „svého“ doplatit dalších 34 haléřů, které odvede zdravotní pojišťovně a ČSSZ vedle vlastního pojistného zaměstnance, které za něj zaměstnavatel také plně administruje a odvádí. Čeští zaměstnavatelé tak mají jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD, a to především kvůli vysokým odvodům na sociální zabezpečení.

Pokračovat ve čtení →

Dlouhý: ČR musí při plnění klimatických cílů zachovat energetickou soběstačnost. Jinak riskujeme vysoký růst cen elektřiny a tepla

HK ČR, 7. září 2021 –Dekarbonizace a Green Deal představují největší výzvu pro energetiku posledních desetiletí. Odklon od uhelných zdrojů musí odrážet ekonomickou realitu, stát musí zajistit takový energetický mix, aby nedocházelo v dalších letech k výraznému nárůstu cen elektřiny a tepla a ztrátě konkurenceschopnosti tuzemské energetiky. Doporučila to Hospodářská komora během sedmé debaty z cyklu Volby 2021 zástupcům politických stran ucházejících se v nadcházejících sněmovních volbách o hlasy voličů.

 Celá debata na odkaze níže – je třeba si před volbami udělat jasno, co nás poškodí, co nám přinese prospěch.

„Pro úspěšný a efektivní odklon od uhlí, který zároveň umožní zachování bezpečných stabilních dodávek energie za přijatelnou cenu, musí mít český stát jasnou koncepci. Týká se to především vyjednávání o evropském balíčku Fit for 55, který vytyčí cestu evropské dekarbonizace do roku 2030,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že si ČR bude muset vymezit při přechodu na nízkoemisní a bezemisní zdroje elektřiny a tepla priority a klíčové problematické body.Pokračovat ve čtení →

Hospodářská komora bude od nové poslanecké sněmovny požadovat pro drobné podnikatele zvýšení limitu pro registraci k DPH i pro paušální daň

HK ČR, 5. září 2021 – Hospodářská komora se s novou poslaneckou sněmovnou chystá projednat zvýšení ročního limitu obratu, jehož překročením vzniká podnikateli povinnost platit daň z přidané hodnoty, a to na 2 miliony korun. Česká republika tento práh, dnes na úrovni 1 milionu korun, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 17 letech.

Zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH by se drobným podnikatelům snížila administrativní náročnost podnikání. Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibudou mu totiž nové povinnosti a zákazníkům zvyšují cenu zboží nebo služeb o DPH. Musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost podnikání.

Stát neupravil tuto sazbu už 17 let, přičemž například mzdy se zvýšily na dvojnásobek. Zatímco v roce 2004 průměrná mzda činila 17 466 korun, podle komorové prognózy letos dosáhne 36 900 korun, což je 2,1násobek tehdejší úrovně. Práh pro plátcovství DPH by tak drobným podnikatelům měl být od roku 2022 reálně stanoven na částku 2,1 mil. korun.

Pokračovat ve čtení →

Žádný lockdown ekonomiky a legislativně podchycené testování ve firmách. Komora jde za ministrem zdravotnictví s jasnými požadavky

Praha, 31. srpna 2021, HK ČR –Není možné opakovat uzávěry ekonomiky, podnikatelé za smysluplné naopak považují udržení režimových opatření, jako jsou roušky, omezení počtu osob a dezinfekce tam, kde to bude dávat v boji proti šíření epidemie logiku. S tímto sdělením jde prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na dnešní jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, kterého se zúčastní i reprezentanti dalších zaměstnavatelských svazů.

Hospodářská komora dlouhodobě apeluje, aby vláda povinnost zaměstnanců prokázat se v zaměstnání testem zaváděla jen v těch lokalitách, ve kterých bude na podzim docházet ke zhoršení pandemické situace. „Zaměstnavatelé jsou připraveni výsledky testů kontrolovat, odmítají ale povinnost testování zaměstnanců organizovat. Dle individuálních možností a konkrétních podmínek jsou podniky připravené zaměstnancům v zajištění testů pomáhat, například poskytovat vlastní testovací kapacity. Taková pomoc ale musí být dobrovolná, nikoliv nařizována vládou jako povinnost,“ vysvětluje prezident Komory Vladimír Dlouhý.

Pokračovat ve čtení →

Vladimír Dlouhý: Politického divadla už bylo dost

Neadekvátní zákrok je projevem buzerace státu. Prezident Dlouhý se již musel ohradit a zastat se zaměstnavatelů  – přinášíme k inspekci z MPSV jeho článek z Deníku.

Paní ministryně Maláčová nedávno napochodovala do továrny na výrobu holítek s komandem třiceti inspektorů a dalšími dvaceti ozbrojenými policisty, celníky a s kandidátem ČSSD Matějem Stropnickým. Je to asi tak stejné, jako kdyby ministr zdravotnictví nakráčel uprostřed zákroku do operačního sálu v nemocnici.

Volby jsou za dveřmi a již jsme si navykli na různá představení. Paní ministryně si navíc naordinovala silnou dávku třídní nenávisti a vyrazila na výlety s doprovodem jako v Severní Koreji do podniků, které se nemohou bránit a musí podle zákona tuto milou návštěvu strpět. Nedělejte však z lidí hlupáky, když tvrdíte, že producírování v podnicích a focení selfíček při kontrole ve fabrikách není předvolební kampaní.

Pokračovat ve čtení →

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a co se vyplatí

Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání a kontrolní hlášení jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Ne každý může být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.

V České republice je v současnosti více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odvádějí daň z přidané hodnoty. Téměř 45 procent plátců DPH představují společnosti s ručením omezeným, jen o něco méně je podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.

Měsíčních plátců je zhruba dvojnásobné množství než kvartálních, kteří nicméně převažují u živnostníků. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH.

Po registraci jste měsíčním plátcem

Pokračovat ve čtení →

Kdy skončí testování ve firmách?

Zdroj: ČTK, Testování již brzy skončí. Povinné nebude testování od 1. 7. 2021 u zaměstnanců a živnostníků.

Firmy, které testují prostřednictvím samotestovacích sad, mohou z veřejného zdravotního pojištění získat příspěvek 60 korun na test, maximálně si mohou nárokovat čtyři testy měsíčně na zaměstnance. Zaměstnanci nebo živnostníci se mohou nechat otestovat také v odběrových místech za peníze z veřejného zdravotního pojištění, v červnu mají nárok na dva testy metodou PCR a čtyři antigenní testy.

O pokračování povinného testování ve firmách, u živnostníků, v neziskových organizacích či na úřadech do konce června vláda rozhodla na začátku května. Povinnost testu jednou týdně kabinet zavedl postupně. Jako první musely začít podniky nad 250 zaměstnanců, první kolo měly povinnost dokončit do 12. března. Testům se nemusejí podrobovat lidé pracující z domova, očkovaní a ti, kteří v posledních 180 dnech prodělali nemoc covid-19.

Očkovat či neočkovat?

8.6.2021, Zdroj: Verlag Dashöfer – Zaměstnavatel se může snažit vysvětlit zaměstnancům výhody očkování proti nemoci Covid-19, a tak je i motivovat. A pokud neuspěje, může vyvodit nějaké pracovněprávní důsledky?

Uložit zaměstnancům povinnost očkování proti onemocnění Covid-19 zaměstnavatel nemůže, k uložení této povinnosti není oprávněn. I kdyby tak zaměstnavatel učinil a uložil zaměstnancům povinnost podrobit se očkování anebo povinnost prokazovat, že se mu podrobili, nelze z porušení této povinnosti vůči zaměstnancům dovozovat žádný přímý pracovněprávní důsledek. Povinnosti jsou zaměstnanci při ochraně zdraví nebo předcházení nemocem uloženy zejm. v § 106 zákoníku práce. Podle § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce je zaměstnanec povinen podrobit se očkování stanovenému zvláštními právními předpisy. Očkování proti Covid-19 však v současné době právními předpisy není stanoveno jako povinné, a to ani pro zaměstnance ve zdravotnictví anebo jiných profesí, kteří mohou být infekčním onemocněním více ohroženi. Vzhledem k tomu, že očkování proti Covid-19 není právním předpisem pro osoby stanoveno jako povinné a zákoník práce, pokud ukládá povinnost podrobit se očkování, vyžaduje, aby očkování bylo stanoveno jako povinné právním předpisem, nemůže zaměstnavatel tuto povinnost zaměstnanci uložit.

Pokračovat ve čtení →

Máte předmět podnikání – „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ ? Nestačí to!

Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutí (NS 27 Cdo 3549/2020) odjistil a hodil granát do stojatých vod tuzemského korporačního rybníčku, když judikoval, že:
[1] Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Takové ujednání je proto z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé (§ 553 o. z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o. z.) [v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 pak šlo o ujednání absolutně neplatné podle § 37 odst. 1 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku]. Na jeho základě tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat.

Pokračovat ve čtení →