Podpora celoživotního vzdělávání je z hlediska ekonomiky klíčová

HK ČR –Bez celoživotního vzdělávání a jeho kontinuální podpory ze strany státu nebude moci český pracovní trh pružně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů a celého pracovního trhu, což výrazně zbrzdí restart tuzemské ekonomiky po koronakrizi. Představitelé Hospodářské komory to sdělili politikům a expertům během druhé předvolební debaty z cyklu Volby 2021 na téma vzdělávání v pražském Florentinu.

Český stát by měl mj. pokračovat v jednání s profesními svazy o Národní soustavě kvalifikací, jejíž rozvoj již delší dobu stagnuje. Národní soustavu kvalifikací zaměstnavatelé pomáhali v rámci sektorových rad budovat v posledních patnácti letech. Na její současné podobě se podílely stovky tuzemských firem, ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu šla do NSK skoro 1 mld. Kč.

„I přesto, že projekt stál v posledních letech nemalé prostředky a kapacity odborníků a zaměstnavatelů, ze strany ministerstva školství stále není vyjasněno další směřování Národní soustavy kvalifikací. Například na vyjádření resortu školství ohledně konkrétní role zaměstnavatelů v systému kvalifikací čekáme již celý rok,“ připomíná prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Národní soustava kvalifikací je veřejně přístupný registr profesních kvalifikací uznávaných na pracovním trhu v ČR. Popisuje, co je potřeba umět pro výkon povolání, požadavky na výkon povolání formulují zaměstnavatelé. Registr, který vybudovala Hospodářská komora spolu s partnery z řad zaměstnavatelských svazů a ve spolupráci s orgány státní správy, se stal základem pro ověřování a uznávaní výsledků předchozího učení. Používají jej občané, kteří chtějí změnit svou původní profesi nebo jsou v evidenci úřadů práce, dále školy, kariéroví poradci, ministerstva a zaměstnavatelé.

Právě na dalším rozhodnutí MŠMT ohledně role zastřešujících zaměstnavatelů na aktualizace profesních kvalifikací závisí kvalita rekvalifikačních vzdělávacích programů i rámcových a školních vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání.

„Logicky se proto ptáme, jak chce stát zapojit do tohoto procesu sektorové rady vytvořené zaměstnavateli, které mají dlouhodobě garantovat kvalitu znalostí, dovedností a kompetencí popsaných v jednotlivých profesních kvalifikacích,“ říká Dlouhý s tím, že měnící se trh práce bude s ohledem na zavádění digitalizace a dalších trendů Průmyslu 4.0 ve firmách klást na dovednosti zaměstnanců a na připravenost budoucích absolventů středních odborných škol stále větší nároky.

Česká republika má v tomto ohledu co dohánět. Podle dat Eurostatu se celoživotnímu vzdělávání věnuje v tuzemsku 11,1 % aktivní populace mezi 25 a 64 lety. Pro srovnání, např. ve skandinávských státech se tento podíl blíží až k 30 %.

„Zkušenosti rozvinutých ekonomik na západě a severu Evropy ukazují, že s klasickým školním vzděláváním si v současné rychlé technologické době nelze vystačit v téměř žádném oboru po celý život. Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení se neobejdeme. Ve všech vyspělých zemích se na řízení a koordinaci celoživotního učení zaměstnavatelé přímo podílejí. Proto přicházíme s návrhem partnersky řízeného modelu systému celoživotního učení. Partnerství státu, zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců pomůže v ČR zlepšit meziresortní koordinaci aktivit i využívání již vytvořených nástrojů jako je Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací,“ upozorňuje Dlouhý.

Více než polovina průmyslových firem v ČR se v současné době podle posledních statistik potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Tento problém podle Hospodářské komory ještě pravděpodobně prohloubí koronavirová pandemie a přerušení praktické výuky na středních odborných školách a učilištích. Komora proto během předvolební debaty apelovala na přítomné zástupce politických stran, aby podpora odborného vzdělávání, spolupráce firem a škol byla jednou z hlavních priorit jejich volebních programů.

„V době kdy ve výrobě a stavebnictví postrádáme řádově stovky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců, nemůže stát čekat se založenýma rukama. Finální koncept vzdělávání dospělých i širší podpora a osvěta v oblasti učňovského školství potřebuje celá ekonomika – tím spíše v době, kdy vláda deklaruje co nejrychlejší návrat hospodářství na předcovidovou úroveň,“uzavírá Dlouhý.