Shrnutí toho, co nám promine Ministerstvo financí, jak se pomůže zaměstnanosti, jak na nebalené potraviny a co polští pracovníci

Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) o promíjení úroků z prodlení, pokut či správního poplatku.

Č. j. MF-7108/2020/3901-2:

Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),

takto:

  1. Daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2

promíjím

pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení;

  1. Daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2

promíjím

pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky;

III. Daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů podle § 136 odst. 1

promíjím

pokutu podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019;

  1. Daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů podle § 136 odst. 1 daňového řádu nebo vyúčtování daně z příjmů, za podmínky, že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020,

promíjím

úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem;

  1. Plátcům daně z přidané hodnoty

promíjím

pokutu za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020;

  1. Všem daňovým subjektům

promíjím

  1. správní poplatek podle Položky 1 odst. 1 písm. c) Sazebníku, který je Přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Sazebník“), za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b daňového řádu a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o dani z přidané hodnoty, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020;
  2. správní poplatek podle Položky 1 odst. 1 písm. d) Sazebníku, za přijetí žádostio povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020.

Toto rozhodnutí je oznámeno podle § 260 odst. 3 daňového řádu zveřejněním ve Finančním zpravodaji.

Odůvodnění:

V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 se ministryně financí rozhodla využít své pravomoci podle § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty přistoupit ve stanoveném rozsahu k hromadnému prominutí příslušenství daně a správního poplatku. Toto rozhodnutí navazuje a vhodným způsobem doplňuje stávající individuální instituty umožňující eliminovat negativní efekt spojený s úhradou daní a záloh.

Tímto rozhodnutím předně v případech, kdy bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně prominut úrok z prodlení, automaticky dojde i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, u níž zákon individuální prominutí nepřipouští. Stejně tak dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu v případech, kdy bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.

Účelem tohoto prominutí je řešení individuálních situací, kdy okolnosti související se šířením viru SARS-CoV-2 materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností (typicky např. onemocnění či karanténa daňového subjektu, jeho jednatele či klíčových zaměstnanců). Prominutí se bude aplikovat bez časového omezení a bude dopadat na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k akcesorickému prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. k posečkání.

Dále se ministryně financí rozhodla prominout daňovým subjektům příslušenství daně spojené s pozdním podáním daňového tvrzení k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma daně z příjmů ze závislé činnosti odváděné plátcem, a s pozdní úhradou této daně, dojde-li ke splnění uvedených povinností nejpozději dne 1. 7. 2020. Tímto způsobem bude fakticky umožněno podat daňové přiznání a uhradit daň později bez sankce.

Účelem tohoto prominutí je omezit počet osobních návštěv finančních úřadů či provozoven poskytovatelů poštovních služeb s ohledem na riziko šíření viru SARS-CoV-2 a dále reagovat na personální nedostatečnost na straně právnických osob v důsledku šíření tohoto viru (reálně dopadne zejména na menší subjekty, které nemají posunutý termín pro podání daňového tvrzení na 1. 7. 2020).

Plátcům daně z přidané hodnoty bude z důvodu předmětné mimořádné události prominuta též pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty, u níž vznikne povinnost k úhradě v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (první pokuta za nepodání kontrolního hlášení v daném roce dle § 101j zákona o dani z přidané hodnoty nevzniká).

Důvodem prominutí je zvýšení tolerance nejméně závažných pochybení ze strany daňových subjektů za situace, kdy okolnosti související se šířením viru SARS- CoV-2 snižují jejich akceschopnost při plnění povinností. Tolerance nicméně bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno šířením viru SARS-CoV-2.

Konečně pak dojde k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky a žádosti o pro minutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení posečkání. Prominutí se bude vztahovat na období od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020.

Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných institutů pro daňové subjekty, jejichž plnění povinností bylo ztíženo v důsledku šíření viru SARS-CoV-2. Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována.

S ohledem na výše uvedené ministryně financí rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r., místopředsedkyně vlády a ministryně financí

Koronavirus a pracovněprávní aspekty v otázkách a odpovědích

Následující řádky nabízí odpovědi na otázky, které si možná kladete i Vy.

Dotaz č. 1 – Práce z domova v době karantény

Je možné v karanténě pracovat z domova?

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (zpravidla „z domova“), obdobně se může dohodnout i při ošetřování dítěte.

V takovém případě platí, že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda nebo plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského.

Takovou situaci výslovně upravuje § 16 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který stanoví, že „Pojištěnec (zaměstnanec) nemá nárok na výplatu nemocenského za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tato dávka náleží, práci.“ Opatření stanovená při karanténě musí být zaměstnancem striktně dodržena a výkon práce formou homeworkingu přichází v úvahu, jen souhlasí-li s tím obě strany pracovního poměru.

Dotaz č. 2 – Zaměstnanec nevykonává práci, protože došlo k uzavření pracoviště

Jaké nároky má zaměstnanec v případě, že jeho pracoviště je uzavřeno na základě vládního rozhodnutí?

Na základě usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 199 o přijetí krizového opatření se mj. zakazuje přítomnost veřejnosti v čase mezi 20:00 hod. a 6:00 hod. v provozovnách stravovacích služeb a dále pak v provozovnách poskytovatelů některých služeb bez konkrétního časového omezení (posiloven, umělých i přírodních koupališť, solárií, saun, wellness služeb, hudebních a společenských klubů, zábavních zařízení, veřejných knihoven a galerií).

Překážka v práci na straně zaměstnavatele

Dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na výše zmíněné usnesení, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku.

Možnosti pokračujícího výkonu práce

Je třeba upozornit, že usnesení vlády automaticky nevede k uzavření provozovny výše uvedených služeb, ale k uzavření přístupu veřejnosti do provozovny samé, což znamená, že v některých případech bude výkon práce nadále možný, případně se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na změně sjednaného druhu práce (na dobu určitou), změně rozvrhu pracovní doby apod.

Dotaz č. 3 – Žádost o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce v době karantény

Jak mohu podat žádost o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce, pokud jsem v karanténě?

Lidé, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a chtějí požádat Úřad práce ČR o zprostředkování vhodného zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nemusí na Úřad práce ČR osobně. Žádosti mohou podat i jinou formou – písemně (např. poštou), přes datovou schránku nebo elektronickým způsobem, přičemž pokud takové podání není opatřeno kvalifikovaným elektronickým podpisem, je potřeba žádost do 5 dnů potvrdit. Tedy doplnit písemně s podpisem žadatele prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb či doručením potvrzení na podatelnu příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR.

Dotaz č. 4 – Nařízená karanténa je důvod bránící plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání

Na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a nemohou plnit své povinnosti vůči Úřadu práce ČR, nahlíží úřad stejně jako na ty, kteří jsou nemocní či po úrazu. V praxi to znamená, že tito klienti musí doložit „Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu“. ÚP ČR tento důvod uzná jako vážný, bránící klientovi ve spolupráci při zprostředkování vhodného zaměstnání. Obdobně vstřícně přistupuje ke klientům i v případě, že pečují o dítě do 10 let kvůli uzavření škol a nemohou tak absolvovat předem stanovené aktivity nebo se nemohou dostavit k osobnímu jednání v určeném termínu.

S ohledem na mimořádnou situaci související s nutností dodržovat karanténu či jiné karanténní opatření v délce 14 dní není nutné, aby dotyčný klient osobně chodil na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Potvrzení za něj může na podatelně ÚP ČR odevzdat jiná osoba a je možné poslat jej i poštou nebo emailem. Prioritním posláním Úřadu práce ČR je zprostředkování vhodného zaměstnání. Tuto službu poskytuje všem evidovaným uchazečům o zaměstnání. Její součástí není jen pomoc při hledání vhodného pracovního místa, ale také zařazení do řady aktivit, které pomáhají konkrétnímu klientovi zvýšit jeho šance na pracovní uplatnění. Patří mezi ně například poradenské (individuální, skupinové) služby, rekvalifikace, účast v některém z projektů atd. Povinností uchazeče je pak tyto aktivity, včetně pravidelných návštěv u poradce pro zprostředkování zaměstnání, ve stanovených termínech absolvovat. Jestliže se jich bez vážných důvodů (např. zdravotní stav, péče o dítě apod.) a omluvy neúčastní, může jej Úřad práce ČR podle zákona o zaměstnanosti vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání. Vážným důvodem je i nemoc nebo úraz, které brání uchazeči o zaměstnání plnit jeho povinnosti. V souvislosti s momentální situací kolem onemocnění COVID-19 patří mezi vážné důvody také nařízená karanténa či péče o dítě do 10 let po uzavření škol. Pokud se tedy klient ocitne v této situaci a nemůže tak plnit své povinnosti uchazeče o zaměstnání, je třeba se ze stanovených aktivit omluvit a doložit jako důvod své nepřítomnosti „Potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu“, které potvrdí lékař. Dotčení klienti mohou doložit i jakékoli jiné potvrzení, jež jim vydá registrovaný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Úřad práce ČR akceptuje též potvrzení dokládající skutečnost nařízené karantény, tj. např. výměnný list, který vydá zdravotnické zařízení, jež pečuje o uchazeče o zaměstnání v případě onemocnění koronavirem. V neposlední řadě ÚP ČR uzná i doklad vystavený příslušnou hygienickou stanicí, pokud už ho vydala.

Dotaz č. 5 – mimořádná okamžitá pomoc

Co mohu dělat, když se dostanu do mimořádně tísnivé finanční situace?

Lidé, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Týká se to i rodičů dětí do 10 let, jež s nimi zůstanou doma na tzv. ošetřovném kvůli současné situaci kolem koronaviru. Pro účely dávky se posuzuje mimo jiné příjem všech osob ve společné domácnosti. Žádost o dávku musí být odůvodněná. Úřad práce ČR může dávku poskytnout klientovi, jehož sociální a majetkové poměry mu neumožňují překonat nepříznivou situaci.

 Průvodce pro daňové poplatníky v souvislosti s koronavirem

Daňoví poplatníci mohou od pondělí 16. března odložit některé platby žádostí o posečkání úhrady daně, žádostí o úpravu (snížení) záloh anebo o výjimku z jejich placení, žádostí o odpuštění sankcí v případě prodlení, žádostí o prodloužení lhůty pro některá daňová přiznání.

  • Posečkání úhrady daně
    • Informace Generálního finančního ředitelství k posečkání daně dostupná ZDE
    • Pokyn k posečkání dostupný ZDE
    • V případě žádosti o posečkání úhrady daně se odpouští správní poplatky pro všechny žádosti podané do 31. 7. 2020
  • Úprava (snížení) záloh anebo výjimka z jejich placení
  • Odpuštění sankcí v případě prodlení
    • Žádat lze dle pokynů zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím ve Finančním zpravodaji
    • Nově se u žádostí o odpuštění sankcí v případě prodlení odpouští správní poplatky pro všechny žádosti podané do 31. 7. 2020
  • Prodloužení lhůty pro některá daňová přiznání
    • Pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob není třeba do 1. 7. 2020 individuálně žádat
    • Žádost o prodloužení lhůty nelze aplikovat u DPH (viz níže)

Co poplatníci dělat nemusí?

Daňoví poplatníci nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování srážkové daně do termínu 1. dubna 2020. Postačí, pokud toto přiznání podají nejpozději do 1. července 2020. Toto platí zcela automaticky bez žádosti.

Daňoví poplatníci dále nemusí podat v termínu kontrolní hlášení k DPH, přičemž pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení budou řešeny následovně:

  • Bez výzvy správce daně bude automaticky prominuta pokuta v hodnotě 1.000 Kč vzniklá za období od 1. 3. do 31. 7. 2020
  • Ostatní pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení či daňového přiznání budou promíjeny na individuální žádost poplatníka z důvodů souvisejících s koronavirem

Co poplatníkům Finanční správa doporučuje?

Daňoví poplatníci by měli upřednostnit jiný než osobní kontakt s Finanční správou a využívat co možná nejvíce dálkové formy komunikace, tedy podávat daňová přiznání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu nebo poštou. Od pondělí 16. 3. 2020 jsou pracoviště Finanční správy přístupná pro veřejnost v rozsahu úředních hodin podatelen. Kontakt s veřejností bude probíhat v prostorách určených správcem daně (finančním úřadem, územním pracovištěm). Více informací ZDE.

Co mohou poplatníci očekávat?

Daňoví poplatníci mohou očekávat vstřícný přístup Finanční a Celní správy. Finanční správa za tímto účelem mění promíjecí pokyny a vydala nový pokyn D – 44, kterým se rozšiřují pokyny D – 21 a D – 29 o další ospravedlnitelný důvod související s opatřeními proti šíření koronaviru. Kompletní textace generálního pardonu („tzv. Liberačního balíčku“) a Pokyn D-44 jsou k dispozici ve Finančním zpravodaji.

Kde mohou poplatníci získat další informace?

Byly zřízeny telefonní infolinky, které budou v provozu v pracovních dnech v době 9:00 – 17:00 hodin pro zodpovídání dotazů souvisejících s opatřeními k aktuální situaci. První infolinka je dostupná na telefonním čísle 224 041 111. Přehled jednotlivých daňových opatření, jejich dopady a další pravidelně aktualizované informace týkající se koronaviru jsou k dispozici také na nové stránce Finanční správy.

Vláda schválila balíček opatření v oblasti daní, které reagují na aktuální situaci

Pro lepší orientaci byl na webu Finanční správy zveřejněn návod pro poplatníky, který stanovuje, jak mohou postupovat. K individuálnímu informování veřejnosti budou od úterý 17. března vyčleněny kapacity dosavadní infolinky pro metodické dotazy k EET, tel. 225 092 392, v provozu pondělí-pátek 9-17 hod.

Základní opatření, které budou v pondělí vydanými pokyny realizovány:

  • Plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob a právnických osob a úroku z prodlení, a to nejdéle do 1. července 2020. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce nejdéle o 3 měsíce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem. Hlavním cílem je zamezit na finančních úřadech, resp. na poštách koncentraci fyzických osob, které nemají povinnost činit podání daňového přiznání elektronicky.
  • Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně ve všech případech, kdy daňový subjekt individuálně požádá o prominutí úroku z prodlení nebo o posečkání či splátkování daně a prokáže důvody jakkoliv související s koronavirem. Typicky se může jednat o onemocnění či karanténu účetní nebo dalších klíčových zaměstnanců, jejichž absence znemožnila plnění daňové povinnosti. Toto opatření dopadne na všechny daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na všechny daňové subjekty (fyzické osoby i podnikatele).
  • Plošné prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, které vznikly mezi 1. březnem a 31. červencem 2020.
  • Ze strany Generálního finančního ředitelství bude vydán pokyn tak, aby bylo možné individuálně prominout pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro období od 1. března do 31. července, pokud bude prokázána spojitost s koronavirem.
  • Plošné prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro žádosti podané do 31. července..
  • Ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb účinné od 1. května. Finanční a Celní správa ale bude při kontrolní činnosti od 1. května po dobu 3 měsíců postupovat s maximální tolerancí a plnit pouze poradní funkci. Fakticky se tak podnikatelé jakkoliv dotčení koronavirem nemusí po tuto dobu obávat sankcí, pokud se nebyli schopni připravit včas na vznik evidenční povinnosti.

Ke stažení:

    • Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události
    • Pokyn č. GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení

Doporučení NRL FCM SZÚ pro prodej nebalených potravin

Doporučení Národní referenční laboratoře pro výrobky určené pro styk s potravinami a výrobky pro děti do tří let k prodeji nebalených potravin, nápojů a pokrmů do spotřebitelem přinesených obalů a nádob a při prodeji potravin v bezobalových prodejnách v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19.

Z důvodu šířící se pandemie onemocnění COVID-19 způsobené novým typem koronaviru (SARS-CoV-2), který se šíří kapénkovou nákazou, osobním kontaktem s nemocným nebo prostřednictvím povrchů, kterých se nemocný dotýkal, důrazně doporučujeme po dobu vyhlášení mimořádné situace v souvislosti s celosvětovým výskytem pandemie COVID-19, výrazně omezit prodej nebalených potravin do spotřebitelem přinesených vlastních obalů a nádob a tyto potraviny balit pouze do nových, nepoužitých obalů.

Toto doporučení řadíme mezi jedno z účinných opatření obchodu, kterým prodejci mohou přispět k prevenci nebezpečí vzniku a šíření tohoto onemocnění. Účelem doporučení je nejen ochrana spotřebitelů, ale i obchodníků a obsluhujícího personálu prodejen potravin, nápojů a pokrmů, kteří v těchto potravinářských provozovnách přicházejí se spotřebiteli do kontaktu.

Nový koronavirus patří k respiračním virům, jehož zdrojem jsou nemocní lidé, kteří tento virus vylučují zejména při kašlání, smrkání a kýchání. Vylučovat virus však může i člověk, který nejeví známky onemocnění. Při nedodržení zásad osobní hygieny  hrozí významné riziko komunitního přenosu (tj. přenosu v běžné populaci).

Pro co nejúčinnější zamezení šíření tohoto vysoce přenosného respiračního onemocnění je nutné pracovníkům potravinářských provozoven i spotřebitelům opětovně zdůraznit význam obalu potravin jako ochranného prvku právě v době šíření jakéhokoli respiračního onemocnění.

Význam  obalu z hlediska ochrany zdraví spočívá především v tom, že chrání potravinu před znehodnocením vnějšími vlivy.

Obal zabraňuje kontaminaci potravin a pokrmů mechanickými, fyzikálními vlivy a chemickými a mikrobiologickými agens. Obal odděluje potravinu od vnějšího prostředí a zabraňuje její kontaminaci a tím snižuje riziko přenosu infekčních patogenů. Zamezuje i vzájemné (tzv. zkřížené) kontaminaci produktů.

Obsluhující personál musí být poučen, že má právo odmítnout převzít spotřebitelem přinesenou nádobu či obal a měl by zamezit jakékoli manipulaci s ním, a to z preventivních důvodů ochrany svého zdraví i ochrany zdraví dalších zákazníků. Výjimkou by mohl být pouze prodej potravin jako je ovoce a zelenina, které se před podáváním myjí a loupou, případně se tepelně upravují.

Toto doporučení se netýká potravinářského zboží baleného originálně již u výrobcem potravin.

Současně doporučujeme, aby v restauracích, kavárnách a dalších gastronomických provozovnách, ale i při prodeji potravin, kde zaměstnanci přicházejí do styku se zákazníky, byl obsluhující personál poučen o nutnosti pravidelného a častého mytí rukou. Dále aby se personál vyvaroval úzkého kontaktu s kýmkoli, kdo vykazuje příznaky respiračního onemocnění, jako je kašel a kýchání (doporučená vzdálenost je minimálně 1 metr) a aby při mytí spotřebitelem použitého nádobí v restauracích a dalších gastronomických provozovnách byl kladen důraz na jeho správné a důkladné mytí. Při mytí v myčkách doporučujeme, aby byl vždy použit celý mycí program s maximálním výkonem, který dané zařízení umožňuje (nejméně 55oC). Teplota oplachu by neměla být nižší než 80oC a mycí režim se musí nechat dojet až do konce.

V provozovnách, kde nejsou k dispozici profesionální zařízení určené k mytí použitého nádobí, zejména sklenic a půllitrů (hostince, pivnice, výčepy, vinotéky) doporučujeme po důkladném umytí oplach minimálně teplou, nejlépe však horkou tekoucí vodou. Provozovatelům doporučujeme z hlediska ochrany veřejného zdraví v případě používání pro mytí sklenic tzv. spulboye, používat  dezinfekční roztoky s virucidním účinkem a poté důkladně opláchnout čistou pitnou vodou.

Plochy, kde je to provozně vhodné a které přicházejí do přímého styku s potravinami a pokrmy, doporučujeme pravidelně ošetřovat desinfekčními prostředky s virucidními účinky. Tyto prostředky by měly být současně schváleny pro použití v potravinářských provozovnách.

Zpracovala:

Ing. Jitka Sosnovcová
vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené
pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let

Navrhované změny v oblasti pracovněprávní a sociální problematiky

V reakci na hrozící epidemii koronaviru připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí sadu opatření ke zmírnění dopadů této situace do oblasti zaměstnanosti. Jaké změny jsou v něm navrženy?

Ochrana zaměstnanosti

Program na ochranu zaměstnanosti (dále jen „Program“) bude předložen vládě a může být schválen jako nařízení vlády, což umožňuje §120 zákona o zaměstnanosti a je to nejrychlejší způsob řešení nastalé situace.

„Program“ řeší hlavní problémy. Jde zejména o výpadek pracovní síly kvůli karanténě, nedostatečnou maximální délku ošetřovného, nebo pokles poptávky.

Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena, bude poskytován příspěvek na částečnou či plnou úhradu náhrad mezd nebo platů, které vyplatili svým zaměstnancům z důvodu nařízení karantény (překážka na straně zaměstnance) nebo na straně zaměstnavatele (prostoj, částečná nezaměstnanost).

Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci. U každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci.

Balíček návrhů na pomoc rodinám

Co se má především změnit oproti stávající situaci?

  • Zavede se ošetřovné pro děti až do 15 let věku a zároveň budou moci ošetřovné čerpat i OSVČ.
  • Prodlouží se doba pro čerpání ošetřovného ze stávajících 9 dnů (resp. 16 dnů) na celou dobu, kdy budou uzavřeny školy.
  • Na ošetřovné dosáhnou i rodiče dětí, které nemohou do školky, protože ji z důvodu epidemie uzavřel její zřizovatel.

V nemocenském pojištění se podle představeného návrhu prodlužuje podpůrčí doba pro ošetřovné, a to o dobu, po kterou trvalo uzavření příslušného zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Stávající stav, kdy je možné čerpat ošetřovné maximálně 9 dnů, respektive 16 dnů pro rodiče samoživitele, se tak zásadním způsobem rozšíří, aby byly zajištěny potřeby dětí a péče o ně. Zároveň bude po tuto dobu umožněno poskytovat ošetřovné na děti ve věku až do 15 let. Tímto opatřením se zcela zásadně zvyšuje stávající hranice 10 let.

Dále se navrhuje považovat za nařízení příslušného orgánu o uzavření dětského zařízení, na základě kterého je možné ošetřovné vyplácet, také rozhodnutí zřizovatele o uzavření tohoto zařízení z důvodu epidemie. Nově se také stanoví, že nárok na ošetřovné bude vznikat i při uzavření zařízení určeného pro péči o zdravotně hendikepované děti, tj. děti, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, pokud jsou nezaopatřené. Důvodem je nutnost se postarat při uzavření příslušného zařízení i o tyto děti, i když se nejedná o dětské zařízení nebo o školu.

Na základě tohoto zákona se nově umožňuje poskytnout finanční příspěvek také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které pečují o dítě do 15 let věku nebo o starší nezaopatřené zdravotně hendikepované dítě a z tohoto důvodu při uzavření příslušných zařízení z důvodu epidemie nemohou nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která je hlavním zdrojem jejich příjmů. OSVČ totiž dosud nemají nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, vzhledem k charakteru své výdělečné činnosti. Okruh dětí, při jejichž péči mohou OSVČ žádat o příspěvek, je stejný jako v případě ošetřovného u zaměstnanců a rovněž musí být splněny obdobné podmínky, které platí u zaměstnanců. Tento příspěvek bude představovat samostatnou dočasnou sociální dávku, kterou bude vyplácet příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Informace pro polské pracovníky o situaci na příhraničním trhu práce – určeno pro polské zaměstnance českých firem.

Informacja dla polskich pracowników o sytuacji na przygranicznym rynku pracy

Od 15 marca na 10 dni zostały zamknięte granice Polski dla cudzoziemców. Granice zamykane są na podstawie art. 46 ust 4 pkt 1 ustawy o zapobieganiu oraz zwalczaniu zakażeń i chorób zakaźnych  u ludzi, które dopuszcza w SZE czasowe ograniczenie określonego sposoby przemieszczania się.

Z tego zakazu wyłączeni są:

  • Obywatele RP
  • Cudzoziemcy, którzy są małżonkami albo dzieci obywateli RP albo osoby pozostające pod stałą opieką obywateli RP
  • Osoby, które posiadają Kartę Polaka
  • Dyplomaci
  • Osoby posiadające prawo stałego lub czasowego pobytu na terenie RP
  • Cudzoziemcy posiadający prawo do wykonywania pracy na terytorium RP
  • W szczególnie uzasadnionych przypadkach nieuwzględnionych powyżej komendant placówki Straży Granicznej – po uzyskaniu zgody Komendanta Głównego Straży Granicznej – może zezwolić cudzoziemcowi na wjazd na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej w trybie określonym w ustawie z dnia 12 grudnia 2013 r. o cudzoziemcach (Dz. U. z 2020 r. poz. 35)
  • Cudzoziemcy, którzy prowadzą środek transportu służący do przewozu towarów

Wszyscy przekraczający polską granicę będą poddani obowiązkowej 14-dniowej kwarantannie domowej.  Osoby, które muszą się jej poddać zobowiązani są do wypełnienia formularzy lokalizacyjnych. Dostępne są pod linkiem: https://www.gov.pl/web/zdrowie/komunikatdotyczacykontrolisanitarnychnagranicach.

Obowiązkowa kwarantanna nie obowiązuje:

  • osób z obszarów przygranicznych, które mieszkają w Polsce, ale pracują na co dzień w kraju sąsiednim i które przekraczają granicę regularnie;
  • cudzoziemców, którzy mieszkają w kraju sąsiednim, ale pracują w Polsce i przekraczają granicę regularnie;
  • zawodowych kierowców transportu towarowego i osobowego wykonujących swoje obowiązki.

Pracownicy przygraniczni są zwolnieni z obowiązku odbycia kwarantanny, a przejście / przejazd  przez granicę jest możliwy na podstawie wystawionego przez pracodawcę zaświadczenia o zatrudnieniu na obszarze przygranicznym. Pracodawca ma obowiązek wystawić taki dokument z informacją  o pełnych danych pracownika i adresu zamieszkania oraz informacji na temat danych pracodawcy  i  pełnego adresu miejsca wykonywania pracy. Są również wymagane dane kontaktowe, pod którymi ewentualnie można sprawdzić prawdziwość podanych danych.

Zostały również wprowadzone ograniczenia w ilości przejść granicznych: https://www.gov.pl/web/koronawirus/uruchamiamykolejneprzejsciagraniczne

Przy wjeździe do Polski najlepiej sprawdzać strony informujące o aktualnej sytuacji na granicach  i odpowiednio przygotować się do podróży. Na niektórych przejściach granicznych powstają ogromne korki, stąd korzystnie zaopatrzyć się np. w prowiant, ciepłe koce.

Dla pracowników przygranicznych korzystniejsze będzie przekraczanie pieszych granic i korzystanie  z publicznych środków komunikacji w Niemczech. Ponadto warto sprawdzać, które przejścia graniczne są otwarte.

Zawieszone zostają również w Polsce międzynarodowe pasażerskie połączenia lotnicze i kolejowe, ale transport cargo działa. Towary wjeżdżają do Polski i wyjeżdżają bez zakłóceń.

W związku z rozwojem sytuacji epidemicznej MSZ RP uruchomiło infolinię dla Polaków przebywających za granicą. Informacje można uzyskać pod numerem telefonu +48 22 523 8880.